Production design – A visual concept of a Blue Shadows music clip
We are in the era of moral and social distortion where certain things considered “normal” according to natural laws no longer belong.
We live in the world we created and also have been willing to accept this reversed and inevitably emptied, but otherwise according to the current requirements “equal” world. We live in the world where women substitute the roles of men and vice versa.
We now are so close to a man being able to breastfeed a baby, regardless whether it is even technically possible. Since a man is becoming more a woman and a woman a man.
In fact, this may appear to be a functional mutual agreement on the exchange of roles in the society. Except for the fact that we are neglecting more and more that we are part of the nature. We’re in the same situation as wild animals and other organic things in nature.
Hardly can be redefined what otherwise “healthy common” sense – nature defines. The position of arrogant supremacy within our egoistic illusion completely blinds us and leads us into a dead-end and dysfunctional aisle.
In the past, for example, it could have been argued that the physical predisposition itself played some part, but unfortunately this ongoing transformation of a man into a woman and the other way round disproves the initially obvious distinction.
Despite the fact that the world of men is approaching the world of women and the world of women getting more muscular, it is a violent mutation into another species. Because there is somewhere inside our original form defined by nature.
So, when I was approached by director Viktor Tauš to think about the concept of the visual formulation of the Blue Shadows video clip which with their very tired and weepy song refers to the subject matter I let the form be affected by the aforementioned.
The visual imagery is to open a discussion. To examine where the problem is and why the boys are singing tired songs about the fact that although they are do all they can, luck still eludes them … ..
Where is the problem that they have to send such a message out to the world? And perhaps that is because their body feels that something is wrong.
And so the world of the singing boys was separated, and the world of the sung desire for women was put into an environment where the man does not exist.
Men like abandoned boys are banging their song somewhere at home in the garage, or in our case in a recording studio, and women as “illustrations” are moving in the nightlife in full glamor and sparkle, which is similar to a costume of game in heat that attract the opposite sex.
And just like in a garage or in a nightclub, it is unlikely they would find the coveted happiness. This two-sided despair is formulated through the final stage of the girl’s expedition into total devastation.
No one found happiness, so our muses with all their used up glamour are coming back to somewhere. They sleep on the sidewalk, urinate in the elevator, roll over the cars, uncontrollably fall victims of despair.
Everything that initially seemed to be formulated accurately is thus denied by this final scene and returned to its proper place.
Production design – vizuální koncept hudebního klipu skupiny Blue Shadows
Nacházíme se v období morální a společenské pokroucenosti, kde jinak dle přírodních zákonů jisté věci “normální”už své místo nemají.
Žijeme ve světe , který jsme si vytvořili a také byli ochotni na tento obracený a nutně vyprázdění, ale jinak dle současnosti “rovnocený” svět přistoupit.
Žijeme ve světě, kde ženy zastupují role mužů a naopak.
Už opravdu schází jenom krůček, aby muž mohl kojit nemluvně a možná i bez ohledu na skutečnost, zda-li je to teď technicky možné. Jelikož muž začíná být více ženou a žena mužem.
Takto zdánlivě to vlastně může vypadat jako funkční vzájemná dohoda o výměně role ve společnosti. Až na ten fakt, že čím dál tím více opomíjíme tu skučnost, že jsme součástí přírody. Jsme na tom stejně jako zvěř a jiné orgnické věci v přírodě.
S težkostí lze rozumem přeformulovat to, co jinak “zdravý” rozum – příroda formuluje. Pozice arogantní nadřazenesti v rámci naší egoistické iluze nás zcela zaslepuje a vede tak do slepé a nefunkční uličky.
Ješte v minulosti se mohlo například argumentovat samotnou fyzickou predispozicí, ale bohužel tato dlouho trvající jistá mutace muže v ženu a naopak už tuto původně zjevnou rozdílnost potírá.
Přesto, že svět mužů se blíží světu žen a svět žen nabírá na svalech, tak se jedná o násilnou mutaci v jiný druh.
Protože tam kdesi uvnitř, je stále naše původní podoba definovaná přírodou.
A tak, když jsem byl osloven režisérem Viktorem Taušem k zamyšlení se nad koncepcí vizuální formulace videoklipu kapely Blue Shadows, která právě svojí velmi utahanou a uplakanou písničkou ke zmíněnému tématu odkazuje, nechal jsem její budoucí podobu ovlivnit výše zmíněným.
Vizuální podoba klipu má otevřít diskuzi na téma, kde je ten problém a proč chlapci zpívají uplakané písničky o tom, že ač dělají maximum, tak stěstí jde stále jiným směrem…..
Kde je ten problém, že musejí do světa posílat tuto zprávu. A možná právě proto to jejich tělo tak cítí, že něco není v pořádku.
A tak svět zpívajících chlapců byl oddělen a svět zpívané touhy po ženách byl vložen do prostředí, kde muže není.
Muži jako opuštění kluci si brnkají svojí písničku někde doma v garáži, respektive v našem případě v nahrávacím studiu a ženy jako “ilustrace” se pohybují nočním životem v plné okázalosti a lesku, který je podobný kostýmu hárající zvěře, co láká opačné pohlaví.
A tak, stejně jako v garáži nebo v nočním baru, to toužené štěstí asi stěží najdou.
Toto oboustrané zoufalství je formulované skrze finální fázi dívčí výpravy do totální devastace.
Štěstí nikdo nenašel, a tak se pouze v odžitém lesku naše můzy někam vracejí. s
Spí na chodníku, močí ve výtahu, válejí se po autech, bezvládné propadají zoufalství.
Vše co se zprva zdálo rozumem správně vyformulované, je tak tímto závěrečným obrazem popřené a vrácené do své správnosti.