JAN KADLEC

Projekt výstavy 1992 / Exhibition Project 1992

Dnes pozorujeme, že se umělecká forma (v souladu s dobou) dostala do faze, kdy je třeba pochybovat o nutnosti umění v budoucnosti. Technika nám naopak nabízí pochopitelnou možnost vývoje. Pokusil jsem se vytvořit jakýsi “ model tohoto stavu”. Výstava je instalována ve dvou patrech a skládá se ze tří částí.

At nowadays we can feel that the art form (in balance with the time period) got into the phase in which it is necessary to start to doubt of the necessity of the art in the future. On the contrary, the technology offers the conceivable possibility og evolution. I have attemped to create a kind of “ model of such status”. The exhibition has been installed in two floors and it consists of three parts.

Jan Kadlec jr.

První část: Místnost s čidly

First part: The Room with Sensors

 Prostor je relativně prázdný, nikdo se zde nezdrží, všichni tudy projdou a každý prochází sám. Infračervené čidla běžně používané v galerii zde při absence uměleckých exponátů registrují pouze návštěvníky, staví je tak do pozice exponátů samých a dávají jim možnost sledovat jejich pozici v galerii resp. v umění.

The room is almost empty, nobody stays here, everybody goes through and each person walks through alone. Infrared sensors which are commonly esed in the galleries record the visitors as the exhibits are missing. Thus, the visitors are put into the position of the exhibits and the sensors allow the visitors to follow their position in the gallery, resp. in the art.

Druhá část: Observatoře

Second Part: Observatories

Zde prezentuji návrh konceptu. Pracovní název “Observatoře”. Tento projekt tvoří tři observatoře umístěné na známém vyhlídkovém místě.

V první má návštěvník možnost vidět skrz čiré sklo to, co by pozoroval I bez kabiny, respective bez umění.

Druhá observatory je koncipována podobně, ale za sklem deli pozorovatele, od již poznaného místa, hustá dýmová clona. Právě zde dochází k nutné konfrontaci vizuální iluze a vnitřní nebo mimosmyslové reality.

Třetí observatory má čirý strop. Návštěvník vidí opět konkrétní věc – nebe, ale po zkušenosti ze dvou předchozích observatoří ho může chápat i jako clonu.

Soustava těchto tří observatoří by měla posílit vědomí reálné bariéry v možnostech lidského poznání.

At this place I present the concept proposal. Draft name “Observatories”. This project consist of three observatories placed at the know observation spot.

In the first observatory the visitor can look through the pellucid window to see the same as without the observatory, resp. without the art.

The second observatory is designed similary. However, the visitors are separated from the already recognized spot by the thick smoke screen behind the window. And it is here where the visual illusion and internal or Off-sensual realities are neccesarily confronted.

There is a pellucid ceiling in the third observatory. The visitors can see the actual object once more – the sky. However, after the experience gained in the first two observatories the visitor may consider the view as the screen as well.

The complex of three observatories should strengthen the awareness of the actual barriers in the possibilities of human cognition.

Třetí část: Vizuální instalace

Third part: Visual Installation

Třetí část výstavy se nachází v prvním patře. Zde jsem umístil dvě vizuální instalace, ve kterých jsem se pokusil vytvořit spojení techniky s přírodou respective s člověkem. Po rozumovém prožitku prvních dvou částí je estetizující forma plně na místě. Rozum odpočívá a smysly fungují nezávisle na něm.

The third of the exhibition is situated on the first floor. I have placed two visual installations there in which I attemped to design the link between the technology and the nature, resp. the human being. The aestheting form is entirely suitable after the rational experience in the first two parts. The brain takes a rest and the senses work independently on it.

 Bílý prostor, biomorfní tvar a monotónní zvuk suplující ticho.

White space, biomorphic shape and monotonous sound replacing the silence.

 Tma a kužel světla dopadající skrze skleněnou desku na čistý tvar křídla. Cit zde vnímá technické aspekty, jako např. světl, zvuk bez průvodce, to jest techniky a umělce. Ve tmě světlo jaksi vzniká samo sebou. Nabízí se zde možnost symbiotického vztahu umění a vědy v budoucnosti.

Darkness. The cone of light descents at the limpid wing shape through the glass sheet. The sense perceives the technical aspects, e.g. light, sound without the originator, i.e. without the technical equipment and the artists. The light originates a sort of automatically in the darknes. We can see the possibility of the symbiotic relation between the art and the science in the future.