What images construct our world?

What else can art communicate on their basis?

How to formulate the present and future visual form of reality?

Is it still possible to view contemporary times through the iconography of the Sistine Chapel?

Jan Kadlec’s latest project, The Sistine Chapel is Dead seeks to answer these and other questions through works that address the expressive potential of contemporary art and discuss symbolic stories about contemporary society using a slightly ironic, yet comprehensible language. The exhibition marks the world premiere of a monumental sculpture of the movie character Rocky Balboa in his iconic triumphant pose. Made from nearly 50,000 VHS cassettes, it refers to the cinematic boom in the Czech Republic in the early 1990s. As such, it is a nostalgic reminder of a time when Western heroes were idolized and popular movies were copied again and again, with each successive copy losing some of its star-studded Hollywood glow. As a whole, the used cassettes are reminiscent of the kinds of distorted images that resulted from the loss of quality caused by such repeated copying. In an age overflowing with audiovisual white noise, even today’s reality can look like this. The sculpture is part of the artist’s broader exploration of an important theme in his life his attempt at formulating the present and future visual identity of the world. Our thinking, perception, and decision-making are primarily influenced by the media images that bombard us every day in endless quantities. Jan Kadlec sheds light on their frequently banal nature and transforms it into works of unexpected beauty through which he strives for a condensed interpretation of sensory information and asks whether art is still an active mirror of the present. Audiovisual media and audiovisual content have long taken on the role of art, redefining the recognizable reality of the past and shaping the reality of the future, which will be characterized by closer collaboration between the audiovisual world and fine art and by the integration of artworks into moving images. In fact, Kadlec’s Copy was used in this way in the recent Czech film Girl America (2024), where it became a physical manifestation of the main character’s dream as she searched for her supposed father on the basis of a blurry photograph given to her by her brother when he left the orphanage in which they grew up. Although she eventually learns that she had placed her faith in the illusion of a public image, this hope and faith help her to come to terms with a difficult situation and even overcome it. In the film, the large size and intangible nature of the giant figure express the emotion of defeat, which is represented more easily and more precisely in images than in words. In fact, the search for one’s father is ultimately one of the factors behind the creation of Rocky (1976), since the film’s lead actor and screenwriter, Sylvester Stallone, faced similarly difficult circumstances in his own life. Exhibited amidst the sacral architecture of a church, Kadlec’s statue takes on different meanings and becomes a kind of imagined conclusion to a story that was distorted and degraded by repeated copying and viewing at a time (the 1990s) when both Czech society and film were experiencing an explosion of consumer culture. Here comes a modern hero, a new “Jesus,” seen through the lens of today’s digital world. What message is he hiding? Should we be afraid or should we laugh? In the Czech, European, and global context, the exhibition is an extraordinary presentation of art in the public space. Jan Kadlec is an artist of grand and memorable gestures. His ten-meter-tall giant installed inside the Baroque church interior would seem impossible to miss even from space.

Jan Kadlec (1976) dazzled the Czech art scene of the 1990s with his visionary installations. He subsequently applied his talents to film and stage design and also worked as a production designer. He currently lives in both Prague and Lugano, Switzerland, where he founded the film production company K Film Swiss.

Jan Kadlec, Copy, 2021–2022, VHS cassettes, mixed media, 950 x 500 x 400 cm

Further reading: Artalk, 3 April 2025

Jaké obrazy konstruují náš svět?

Co na jejich základě ještě může umění sdělit?

Jak formulovat dnešní a budoucí vizuální podobu reality?

Je stále možné vnímat současnou dobu prostřednictvím ikonografie Sixtinské kaple?

Nejen na tyto otázky se pokouší odpovědět nejnovější díla z autorova připravovaného projektu „Sixtinská kaple je mrtvá“, která tematizují výpovědní možnosti současného výtvarného umění a lehce ironickým, ale zato srozumitelným jazykem diskutují symbolické příběhy o naší dnešní společnosti. Výstava vůbec poprvé představuje jedno z těchto děl, monumentální sochu postavy Rockyho Balboa ztvárněnou v jeho ikonické vítězné póze. Je vytvořena z bezmála 50 000 kusů VHS kazet a odkazuje na filmový boom v tehdejším Československu počátkem 90. letech 20. století. Jako taková je nostalgickým mementem doby, kdy byli zbožšťováni smyšlení západní hrdinové a populární filmy znovu a znovu kopírovány, přičemž tím každý jejich další otisk částečně ztrácel původní jiskru a lesk hvězdného Hollywoodu. Použité nosiče, tvořící její povrch, společně vytvářejí dojem deformovaného obrazu, stejně jako se původní kvalita originálu během opakovaného přenosu postupně vytrácela. V době přeplněné audiovizuálním šumem se tak může jevit i dnešní realita.

Objekt je součástí širší koncepce autorova životního tématu, kterým je snaha formulovat žitou a nadcházející vizuální identitu světa. Naše myšlení, vnímání a rozhodování ovlivňují především mediální obrazy, které nás denně a v nekonečném množství obklopují. Jan Kadlec odhaluje jejich častou banalitu, kterou transformuje do prací nečekané krásy, v nichž se snaží o zhuštěný výklad smysly interpretovaných sdělení a klade divákům otázku, zda je umění stále aktivním zrcadlem naší přítomnosti. Audiovizuální média a jejich obsahy dlouhodobě přebírají roli umění, redefinují rozpoznatelnou realitu minulosti a utváří tu budoucí, která přinese mnohem užší spolupráci mezi audiovizuálním světem a výtvarným uměním a začlení umělecká díla do pohyblivých obrazů.

Monument Copy byl v tomto smyslu uplatněn v českém celovečerním filmu Amerikánka (2024), kde představoval zhmotněný sen hlavní hrdinky, která na základě nezřetelné fotografie, darované jejím bratrem při odchodu z dětského domova, hledala svého údajného otce. I když nakonec zjistila, že věřila v iluzi veřejného obrazu, tato víra a naděje jí pomohly se se složitou situací vyrovnat a překonat jí. Velikost a jistá neuchopitelnost obra zde formulovala emoci propadu, která se vyjadřuje obrazem mnohem přesněji a snáze než slovy. Hledání cesty k otci je v důsledku i jedním z důvodů vzniku předmětného filmu Rocky (1976), kdy představitel hlavní role a zároveň autor scénáře Sylvester Stallone, čelil v osobním životě podobně těžkému osudu. V prostředí sakrální architektury tato socha nabývá opět jiných významů a stává se jakýmsi fantaskním uzavřením celého příběhu, procházejícího si svým vlastním zkreslením na základě opakujícího se vyprávění a to v průběhu doby vyznačující se vznikem spotřební kultury, nejen ve filmu. Přichází novodobý hrdina, nový „Ježíš“ nazíraný optikou současného zdigitalizovaného světa. Jaké ukrývá poselství? Máme se bát nebo smát?

V českém, evropském, ale i globálním kontextu jde o zcela mimořádný počin prezentace umění ve veřejném prostoru. Jan Kadlec je umělcem velkých a zapamatovatelných gest. I pohledem z vesmíru se desetimetrový obr v prostoru barokního kostela jeví jako nepřehlédnutelný.

Jan Kadlec (*1976) svými vizionářskými instalacemi oslnil českou výtvarnou scénu 90. let 20. století. Své zkušenosti poté zúročil jako filmový a scénický výtvarník a také jako výtvarník filmové produkce. V současné době žije střídavě v Praze a švýcarském Luganu, kde založil filmovou produkční společnost K Film Swiss.

Jan Kadlec, Copy, 2021 - 2022, VHS kazety, kombinovaná technika, 950 x 500 x 400 cm

Dále: Artalk, 3. 4. 2025